Přestupný den

Aby roční doby připadaly každého roku v kalendáři na stejné místo, je nutné někdy prodloužit rok o den, aby se případný rozdíl vyrovnal (podrobněji viz stránka Proč existují přestupné roky). Náš gregoriánský kalendář vychází z prastarého římského kalendáře, který měl jen deset měsíců, začínal dnešním březnem a zimní měsíce (nynější leden a únor) se vůbec nepočítaly. V 7. století př. n. l. se římský kalendář reformoval a měsíce leden a únor byly přidány na konec roku. Protože normální rok ještě neměl v té době 365 dnů, bylo nutné za únor přidávat dokonce přestupný měsíc, zvaný intercalarius. Po další reformě kalendáře (zvané juliánská) začínal rok již v lednu a do února se každý čtvrtý rok vkládal přestupný den. Tehdy ještě každý den v měsíci neměl své číslo, pojmenovány byly pouze tři pevné dny v měsíci a u ostatních dnů se uvádělo kolik dní ještě zbývá do nejbližšího následujícího pevného dne (více na stránce Římské datování).
Slovanský kalendář 1876 Pokud bylo nutné vložit přestupný den, tak aby se nenarušily termíny tehdejších svátku, byl přestupný den přidán za šestý den před prvním březnem a tyto dva dny byly brány jako jeden den. Po těchto dnech zase nastal pátý den před březnem a tak dále. Díky tomu se nenarušil chod tehdejších svátků (Odtud pochází i pozdější pojem Dies Bissextilis, dvakrát šestý den. Dodnes ve francoužštině année bissextile znamená přestupný rok). Až v 15. století se prosadilo průběžné číslování dnů v měsíci, případný přestupný den tak dostal číslo 24. V roce 1582 proběhla gregoriánská reforma kalendáře, malinko byl pozměněn systém kdy vkládat přestupný den, ale ne kam. Takže ten den se stále vkládal na stejné místo. Svátky následující po přestupném dni se pak o den posunuly, viz citace z Ottova slovníku naučného, heslo Kalendář:

Den přestupný souhlasí s naším 24. únorem. Církev římská, abychom se otázky té dotkli již v této souvislosti, převzala také toto vnitřní rozdělení měsíců a zachovala též zvláštní postavení; v letech přestupných jest světci, jehož den připadá v obyčejném roce na 24. únor, zasvěcen 25. únor atd.

A tak tomu bylo donedávna, ještě v přestupném roce 1960 byl 24. únor nazvaný jako Den přestupný a svátky za ním se o jeden den posunuly. Matěj normálně slavil a slaví svátek 24. února, ale jeho svátek byl do roku 1948 díky přestupnému dni posouván na 25. únor, totéž platilo i pro následující svátky. Později - díky komunistickému svátku, který musel zůstat na svém místě - Matěj v přestupných letech prostě zmizel. V kalendářích pro rok 1964 se nakonec od označení Den přestupný upustilo, svátky se již neposouvaly a 29. únor dostal vlastní svátek.

V níže zobrazené tabulce je zobrazen konec února v přestupných letech, v předchozím a následujícím roce. Vidíme, že Svatopluk měl vždy svoje pevné místo. Matěj v přestupných letech do roku 1960 z kalendária vypadl. Komunistický svátek původně "Vítězství lidu", později "Den vítězství čs. pracujicího lidu" byl vždy 25. února, ať byl obyčejný či přestupný rok. Boj o své místo v kalendáriu sváděl Alexander s Božetěchem. Nakonec se umístili oba, na úkor Horymíra, který do roku 1960 slavil každý rok, zmizel v roce 1961 a od té doby se objevuje jen v přestupných letech. Z toho plyne i jistá neoblíbenost tohoto jména po roce 1960. Ještě v padesátých letech minulého století bylo pokřtěno 61 Horymírů. Ale v šedesátých letech už jen 13. Celkem v České republice, žije 173 Horymírů (dle statistiky z ledna 2013).

Protože v gregoriánském kalendáři se stejná data opakují po 400 letech, byly právě v tomto rozmezí prozkoumány dny týdne pro 29. únor. Jde tedy o 97 údajů, neboť v cyklu 400 let se vyskytne právě 97 přestupných let. Níže je uvedena tabulka četnosti všech dnů týdne pro přestupné dny v celém cyklu 400 let. Dle této tabulky se nejčastěji vyskytuje přestupný den v pondělí a ve středu.

Četnost dnů týdne pro přestupné dny v cyklu 400 let

den týdne	Po	Út	St	Čt	Pá	So	Ne
kolikrát	15	13	15	13	14	14	13

Pravděpodobnost, že se někdo narodí 29. února je 97 : 146097 (97 přestupných let v cyklu 400 let : celkový počet dní v témže cyklu), což je cca 0.0664%. Na počet obyvatel České republiky je to něco kolem 7000 lidí. A skutečně, podle posledního sčítání žije u nás celkem 6626 občanů s datem narození 29. února, ti slaví narozeniny v nepřestupných letech dle uvážení, nejlépe 28. února i 1. března.

---

Další informace:

• Proč existují přestupné roky
• Římské datování
• Juliánský kalendář
• Gregoriánská reforma kalendáře
• Ottův slovník naučný, heslo Bisextum
• Ottův slovník naučný, heslo Kalendář

Nahoru    Mapa stránek    Cookies    Hledat

Kontakt: kalendar@beda.cz