Dies egyptiaci
Dies egyptiaci v kalendáři
Ve starších středověkých kalendářích můžeme někdy najít u dne zkratku D, Dies či Di.Eg., jde o takzvané Dies egyptiaci, egyptiacus, aeger, mali. Jednalo se o označení takzvaných nešťastných dnů, kdy nebylo záhodno pracovat, obchodovat či cestovat. Někdy byl v kalendáři napsán i verš varující před tímto dnem. V některých kalendářích byla dokonce označena i nešťastná hodina onoho dne. Šlo samozřejmě jen o pověru, způsob určení nešťastného dne je dodnes neznámý. Též není jistý původ názvu, možné je, že výpočet pocházel od egyptských astrologů. Někdy se uvádí, že prapůvod byl v deseti ranách egyptských. Vyskytovalo se několik variant rozložení nešťastných dnů v roce. Nešťastné dny byly nejdříve jen tři v roce a až později jejich počet narostl až do dvou v každém měsíci, bylo jich tedy i 24 za rok, výjimečně i více. Níže je zobrazen příklad rozložení pro dva nešťastné dny v každém měsíci, čísla v tabulce zobrazují dny v daném měsíci, kdy byl nešťastný den:
| Leden | 1,25 |
| Únor | 4,26 |
| Březen | 1,28 |
| Duben | 10,20 |
| Květen | 3,25 |
| Červen | 10,16 |
| Červenec | 13,22 |
| Srpen | 1,30 |
| Září | 3,21 |
| Říjen | 3,22 |
| Listopad | 5,28 |
| Prosinec | 7,22 |
Už v raném středověku církev tuto pověru potírala, ne vždy se to dařilo, nešťastné dny se dokonce někdy objevovaly i v kalendářích církevních institucí. Tato pověra nakonec zcela zmizela až v 19. století.
